Cyklotrasy na půl dne

Trasa č. 3: Z Bad Birnbachu do Wengu

  • Délka: cca 35 km
  • Náročnost: lehce kopcovitý terén
  • Popis: Z hotelu Sternsteinhof přes lázeňský park ke sportovnímu areálu. Dále po cyklostezce přes Kindlbach, směr Pasov, až do Wengu k rodišti sv. Konráda z Parzhamu. Návštěva poutního místa. Dále k Sternsteinhofhütten. Odpočinek při kávě. Návrat zpět přes Bayerbach do Bad Birnbachu. 
Zajímavosti na trase 

Rodiště sv. Konráda z Parzhamu: Svatý Konrád z Parzhamu se narodil roku 1818 jako jedenáctý z celkem 12 dětí a dostal jméno Johannes Birndorfer. Velice záhy však pocítil své pravé poslání. Často se vydával na poutě ke kostelu Mariahilf do 30 km vzdáleného Pasova nebo do Aigenu či k poutnímu kostelu sv. Anny v Altöttingu v obci Ering am Inn. Místo aby převzal po svých rodičích hospodářství, vstoupil ve svých 31 letech do kláštera sv. Anny v Altöttingu a svůj dědický podíl ve výši 20 000 zlatých marek rozdělil mezi chudé, část přenechal faře za účelem rozšíření hřbitova ve Wengu, a dále dispoře - kvůli celosvětovému šíření křesťanství. Po dlouhých 41 let vykonával v kláštere sv. Anny funkci vrátného. Jeho pokora a ochota pomáhat druhým lidem ho proslavily široko daleko. Byl svatořečen již v roce 1934 papežem Piem XI.

Sternsteinhofhütten v okrese Pasov: Sternsteinhofhütten jsou proslulé díky vlasteneckému filmu „Sternsteinhof“, který se natáčel v Bad Griesbachu/Höllthalu.

Trasa č. 4: Z Bad Birnbachu k přehradě Postmünster

  • Délka: cca 35 km
  • Náročnost: lehká
  • Popis: Odjezd od hotelu Sternsteinhof, po cyklostezce Rottal-Radweg do Pfarrkirchenu, k přehradě Postmünster s návštěvou farního kostela v Postmünsteru, odpočinek při kávě. Návrat zpět přes Anzenkirchen, Schwaibach a zpět do Bad Birnbachu.

Okresní město Pfarrkirchen: První doložitelné zmínky o Pfarrkirchenu pod názvem „Pharrachiricha“ pocházejí již z 9.století. Toto místo bylo zpočátku podporováno pasovskými biskupy až do 13. století, kdy oblast Rottal připadla rodu Wittelsbachů. V roce 1317 obdržel Pfarrkirchen právo konání trhu a v roce 1862 ho král Maximilián II. povýšil na město. V roce 1550 bylo kolem města vybudováno opevnění, vodní příkopy a městské hradby s obrannými věžemi. Dnes je Pfarrkirchen jediným městem v Dolním Bavorsku, jehož historické jádro lze obejít podél starých hradeb. K jeho pamětihodnostem patří mimo jiné historické náměstí a městský farní kostel sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše ze 14. století. Od roku 1996 zdobí náměstí socha koně s názvem „Wimmerross“, kterou vytvořil místní sochař Hans Wimmer na počest rottálského plemene koní.

Farní kostel v Postmünsteru: Kostel z 15. století je zasvěcen svatému Benediktovi. Dalšími důležitými světci v kostele jsou sv. Leonard a sv. Godehard; za zhlédnutí rozhodně stojí i fresky na empoře.

Trasa č. 5: Z Bad Birnbachu do Sammarei

  • Délka: cca 35 km
  • Náročnost: velmi kopcovitý terén
  • Popis: Odjezd od hotelu Sternsteinhof ve směru na Vilshofen do Grotthamu. Dále přes Haarbach, Wolfakirchen, Kroisen a Grongörgen do Sammerei, prohlídka poutního kostela. Návrat přes Anleg ke golfovému hřišti Brunnwies a dále přes Uttlau, Wenig do Bad Birnbachu. 

Grongörgen: Poutní kostel Grongörgen se nachází v malebném údolí řeky Wolfach a je zasvěcen papeži Řehořovi Velkému a svatému Leonardovi. V dnešním názvu můžeme nalézt pozůstatky původního jména – staré dokumenty označují místo jako „Svatý Gregorgen“. S rozkvětem kultu svatého Leonarda na počátku 18. století se Grongörgen stal místem konání jednoho z nejvýznamnějších slavnostních koňských průvodů v celém Dolním Bavorsku, který byl po dlouhých desetiletích znovu obnoven v roce 1971. 

Sammarei: Název poutního mariánského kostela vznikl postupným zlidověním od označení „Sancta Maria“ přes „Sankt Marei“ až po dnešní „Sammarei“. Barokní poutní kostel ukrývá jeden významný poklad, který zůstal dochován až do dnešních dnů - jedná se o původní dřevěnou kapli z roku 1521. 1300 votivních obrazů pocházejících z období až čtyř století jsou dokladem vysoké zbožnosti zdejších obyvatel.

Anleg: Prastaré místo Anleg je známé již z dob starých Římanů.

« zpět